Tak ty máš spojené večírky s lehkostí, Husa tu jedinou zkušenost s trapností, no. Každý holt podle sebe.

Já jsem nikdy nepařila nad míru, mám stopku a nikdy se mi nestalo, že bych se ožrala natolik, že bych se pozvracela cestou domů (to eventuálně až doma) nebo si nepamatovala, co se dělo. Člověk musí umět v nejlepším přestat.
Mám tedy několik zkušeností, které mě naučily, že míchat chlast a trávu atp. není dobrý nápad, ale nic vážného.

Teď poslední dobou mám ale trochu problém, mám takovou skupinku kamarádek z gymplu, občas se sejdeme na vínko. No a dřív jsme vypily každá láhev a bylo nám veselo. A teď jedna nepije kvůli lékům, druhá kvůli dietě, jedna si dá, ale pije míň než já a já se musím krotit a kontrolovat, abych s nimi neseděla jediná ovíněná mezi střízlivými. A je mi to trochu líto, protože pro mě to býval takový ventil, v podstatě jediná příležitost, kdy jsem se trochu urvala (jinak si dám 1 sklenku vína týdně).