Tak já jsem dnes (teda vlastně už včera) náhodou narazila na místní FB skupině na rusky psaný příspěvek, jestli někdo nenabídne bydlení pro maminku s dítětem, na který nikdo nereagoval. S pánem jsem se spojila, přes kamarády se mi podařilo sehnat bydlení, odpoledne jsme s pánem vyrazili od nás na hlavní nádraží. Přijela maminka s dětmi 16 a 8 let, jsou v bezpečí u hodných lidí kousek od nás, mám radost. Po víkendu oběháme cizineckou policii a VZP a začneme zjišťovat, jak to bude dál (jestli děti nastoupí do školy?). Tak jsem si pořád připadala, že nemůžu nic pořádně udělat, a pak stačilo umět číst azbuku:) Nás je doma jak sardinek, tři lidi bych sem nacpala fakt jenom ve velké nouzi, tak jsem aspoň pomohla jako řidič (a tlumočník, to by člověk nevěřil, kolik ze sebe vydoluje ruštiny, kterou nemluvil 30 let). Na nádraží teda za tu dobu, co jsme tam strávili (hodina a půl zpoždění) přijely dva narvané vlaky, viděla jsem i úplně maličká miminka. Je tam spousta dobrovolníků, hlídá to policie, pomáhají hasiči. Vždycky mě potěší, že něco v tomto státě funguje.