Teď jsme v podobné situaci - oslavu jsem teď pár let kvůli Covidu nepořádala. Jednotlivě se u nás otočila stejně postupně většina, takže jsem upekla bábovku a dali jsme si kafe a bylo. To mi vyhovovalo.

Větší oslavy nemám ráda. Táta je miluje, on rád jí a velice špatně chodí, takže zasedne a kochá se tím, jak se všechno hemží. Já z toho rostu, protože máme psa a švagrová i její děti se psů panicky bojí (on jim nic nedělá, ale oni když uviděli osmitýdenní štěně jak k nim nadšeně běží, že se seznámí, začaly ječet a pes k nim prostě nesmí). Psa není kam zavřít, bydlí v obýváku, kde všichni sedí. Moc k tomu nestíhám ty hostitelské povinnosti a nějakou konverzaci, takže si to neužiju.

Děti stojí o oslavu s kamarády, takže ještě budu chystat tu (čeká se dort, nějaké občerstvení).