Co teprv pokud ti zblbne někdo z blízkých. Například můj táta teď měl nějaké řeči o nacistické Ukrajině. Jak sestra, tak já, jsme od tématu zdrhaly, jak nejrychleji to šlo, a varoval jsme tu třetí, aby se do debaty s ním nepouštela. Pokud by se to opakovalo, jsem připravena se vymezit ve stylu, tati, mám tě ráda, ale tohle poslouchat nebudu, tak tohle téma vůbec nevytahuj. Přitom to byval velmi vzdělaný člověk, hodně mě naučil... Ale věk dělá svoje, informace se na něj hrnou a on už taky v životě (ročník 1935) vyslechl kdejakou propagandu a teď se mu to vynořuje ze selhávající paměti..