No tak já dám neakademický příklad ze svého života, minulý týden jsme se pohádali tak, že jsme byla překvapená, kde se to vě mně bere.

Telefon do práce (já blbeček radostná při vyzvánění, že se mu stýská)
"hele, tady je takový bordel na lince, že nemám chuť na nic, nebudu tu dělat služku, vychovej si je (míněno dceru nebo syna, nejspíše oba)

No a ve mně se v tu chvíli vzedmula vlna "nenávisti", dceruška siroteček, synátor, co je velkorysost jeho sestra. Ovšem oba jsou trochu prasata. A do toho já, co milostpánovi ráno nasmažím řízky, aby měl až přijde z práce.

Hele, to byl takový fičák s literárními obraty, že by si Monty břipadala jako břídil, když jsem se unavila, šla jsem to zavolat kámošce.

Je chytrá, bylo jí jasný, že tato hádka přes noc nepřeleze

"Ten pude, na děti mi šahat nebude"
"Klid, víš, že je má rád.."

no , tak jsme spolu vypily sounáležitě lahvinku online a ..a vlastně se nic nestalo