Huso, především bych řekla, že svůj ateismus mylně zakládáš na opozitu vůči křesťanství. Víra ve Stvoření na něm nestojí, oprosti se od kříže a zvaž, jestli na základě chabě poznaného(při vší úctě k vědě) není pravděpodobnější, že jsme vzešli z nějaké vůle, ideálně z dobré vůle. Tady pak začínají náboženství, kulturně odlišná, ale víceméně jednotná ve směřování k nějakému dobrému a smysluplnému řádu.

Náboženství jako taková spojují lidi, kteří pokračují v tradici aniž by o ní pochybovali (Villon, Jsem chudičká a stáří hlodá ve mně..) nebo lidi , kteří hledají a najdou existenciální ukotvení, obvykle tak, že nějakou vlastní snahou dojdou k pocitu (nebo skutečnosti) Boží blízkosti. Církve mají od toho, aby se navzájem povzbuzovali, rozvíjeli, zdokonalovali.

K víře nemůžeš dojít tak, že ji nechceš, ale když by tě jakože někdo na Rodině přesvědčil(což je nesmysl, nikdy nikdo tu nikoho o ničem nepřesvědčil, víceméně jsme tu takový milý společek grafomanů bez ambicí), tak ji vezmeš v úvahu.

K víře vlastně ani dojít nemusíš, není to povinné.

Je ale mírně nepříjemné, pokud, zvlášť v předvelikonoční tísni, křesťanům zazlíváš něco, co není jejich problém.