Teorii vzniku nevím. Ale jako malé se mi najednou udělalo hodně bradavic na chodidle. Nic nezabíralo. Musela jsem na zákrok, kde mi nejprve plosky chodidla opíchali znecitlivějící látkou. Vím, žem mi říkali, že jsem hodně statečná, protože jsem neplakala. Bylo to nepříjemné, ale nebolelo to. A pak mi je vyřízli. Říkali, že pokud vyříznou hlavně "matku", tak bude po starostech. Domů jsem jela hned po zákroku, museli jsme mhd, neměli jsme auto. ťapala jsem po svých, už jsem byla velká na nošení, a táta byl pracovně na služebce. A od té doby, ťuk ťuk, zmizely.