Tak u nás je to zatím celkem v pohodě, protože je nás víc, kdo se starat můžeme. Řešíme to až teď protože se z obtížně pohybující se babičky, která si však došla na záchod a do koupelny a pomoc potřebovala jen s celkovou koupelí a s jídlem v tom smyslu, že se jí nosilo hotové jídlo a snídaně a večeře si dělala sama, stal po krátké banální nemoci v podstatě ležák, který je rád, že se doplazí na "gramofon" a jídlo se jí musí nosit 5x denně do postele. Rehabilituje, snaží se, protože ví, že nesmí zatrofovat, myslí jí to jako ve třiceti, ale do kondice, v níž se nacházela ještě před pár týdny, se už možná nedostane a péče o ni se stala náročnější, protože už vyžaduje péči několikrát denně.
V průběhu školního roku se lze nějak vystřídat, ale léto je náročné - neustále je někdo pryč, jedna z rodinných složek selhala a babičku si nevezme, jako obvykle, protože je sama nemocná a je ráda, že zvládá domácnost dvou pohyblivých a já si babičku samosebou vezmu, jako každý rok, nejméně na měsíc, jenže mám ještě dvě děti, z toho jedno těžce postižené, takže i tak občas lezu po zdi a také chceme někam vyrazit. A aby si všechny 3 "složky", které o babičku starají přes školní rok, mohly oddychnout, je potřeba, aby měla prázdniny dva, tři měsíce.
Pochopitelně s ní vše zkonzultujeme, naplánujeme a uvidíme. Už jsem si psala s jedním nedalekým zařízením, kde by mohla být i sama na pokoji, jak je zvyklá.
Myslím, že ty dva měsíce ročně by úplně stačily k nabrání sil pro všechny.