Vždyť jednou k tomu dojde tak či tak jedině že by s ní bydlela tak jako ona s tchýni.
Zase moc přemýšlím. Asi proto že jsem sám, nespím a koukám na tv kde nic pro mě není.
V pondělí mám psychologa.
Snad pomůže mě od toho nějak odprostit.
Dokud nebyli děti vše bylo v pořádku a do nějakýho věku sem to bral jako normální. Teď už mě to tak nepřijde.
Měli by být trochu samostatné ale to ta mladší určitě není a když se o tom zmíním je zle. To není pravda, ona vyroste. To je ale věc kterou asi nechce. Chce mít pořád tu malinkou dcerku o kterou se musí starat. Uspávat atd.
Měla problém že ještě v 8 letech neudržela stolici. Nikdy sem ji za to nepotrestal. Jen sem zvýšil hlas. Mě když se něco takového stalo a to sem byl o dost menší přišla od mé matky ledová sprcha. Takové trestání ode mne nikdy nebylo a příčí se mi to ale i tak to potom přede mnou tajili.
Jako bych ji za to nějak ublížil.