Přidat odpověď
Moniko, ono se to taky v průběhu času mění. Když kdysi nastoupil syn do úžasné základky na Praze 6, tak to po dobu jeho prvního stupně fungovalo parádně. Málo dětí ve třídách, vstřícný přístup, báječní učitelé, takže jsme ho tam, logicky, vozili i po přestěhování a dali jsme si velkou práci do této školy dostat i dceru o pár let později. První dva ročníky byly pořád skvělé, ale pak jim změnili učitelky na nemotivované a neschopné staré struktury, které neuměly a ani nebyly ochotné nějak pracovat s dětmi s SPU, takže ve čtvrtletí třetí třídy nastal úprk někam jinam. Poradila nám to přímo paní v PPP, která dceru i syna znala, psala jim zprávy pro školu, jak s nimi mají pracovat a pracovala i přímo pro tu školu - že lepší už to tam teď nebude. Paradoxně jsme našli tu nejlepší školu přímo u nás ve vesnici, vozí se tam děti i z Prahy a okolí, jak je vyhlášená, je to vtipný.
Tam dceru vzali, umí s ní pracovat a ona tam neuvěřitelně rozkvetla. Chodí tam už čtvrtým rokem a jinam by nechtěla, na poslední dva roky jsme tam přehodili i syna. Mají zcela jiný způsob výuky, hodně dají na samostatnost a nejspíš i díky tomu pak neměl problém při přestupu na střední. Naopak ho měl při přestupu do té osmičky, byl zvyklý, že jim řekli co se mají navrčet, vyzkoušeli je a hotovo, tady musel přemýšlet sám, dělat výstupy atd., ze začátku to bylo těžký, pak naskočil a moc mu to vyhovovalo.
Takže my školy a kroužky vybíráme podle toho, čím jsou přínosné pro naše děti, ne podle toho, jestli se za nimi musí dojet. Ale vím, že to není až tak zvykem, letos dcera měnila paní učitelku na nástroj, dojíždí za ní víc než hodinu MHD a každého to hrozně udivuje. Ale dcera je tam spokojená, naučí se toho hodně, jinou už nechce. Zkoušeli jsme i ZUŠku v pěší vzdálenosti od domova a to fakt nešlo, nenaučila se tam vůbec nic, prostě někdy je kvalita za humny a jindy daleko, ale ta vzdálenost by neměla být určující.
Předchozí