Přidat odpověď
já bych se snažila podobnému problému zdrhnout.. i zvenčí nebo jako zainteresovaná.
Ale..
A ale je problém.
Svatba by měla být záležitostí těch dvou, co se berou.
Na první svatbě jsem věděla, že zveme strejdu Frandu, co nasere tetu Janu, teta se pak pere, strejda Jarda bud mít blbé kecy, snad to teta Jarka ze strany manžela pochopí správně, nebo si toho nebude všímat, aby nebyl malér.. etc... nikdo se na konci nepral, NEPOZVAT JSME JE NEMOHLI... to bylo ještě v totalitě.. ale jako nevěsta jsem si to moc z tohohle dělala a taky nic moc svatba. Ve střehu...
Jsem docela ráda, že svatební obřady nejsou jen poplatné papíru, ale dělají si to snoubenci tak, aby to byl pro ně hezký den se vším všudy. Na místě, které je jim milé, kašlou na tetky z devátého kolene, zvou si lidi, s kterými je jim dobře a tohle s tím asi souvisí.
Byla bych pro dialog ženicha s nevěstou, kdyby se ženichovi bosý doprovod vážně příčil, pak pro dialog nevěsty s družičkou - a doprovodem. Tady je družička a její doprovod poměrně vedlejší element... a vidíte to, co co já? jak jeden zpovzdálí ovlivní, ano oprávněně alternativní, ale jeho volba... ovlivní významný den tolika lidí? Mně to přijde, pokud neustoupí a nevezme si boty - jako poměrně vyděračské... a když on tak žije a BOTY SI OBOUT NESMÍ, nastupuje patová situace... kterou bych řešit až nechtěla. no za mne by nešel.. bez ohledu na slzy družičky.. nejsnazší cesta, i když ne úplně správná. Ale když se vdávám, tak se vdávám. Já. MOJE SVATBA. TEČKA.
Předchozí