Zákrok v kratičké narkóze (cca 15-20 min), naprostá pohoda, nic mi potom nebylo (ani po narkóze ani po zákroku), je potřeba tam vydržet po zákroku cca 4 hod, ale uteče to, člověk dostane oběd a po těch 4 hod může s doprovodem odejít. Nicméně klidně bych bývala byla schopná odjet autem (což se tedy po narkóze samozřejmě nemá/nesmí) či jít hned z nemocnice do práce, cítila jsem se naprosto fit a úplně vpohodě. Další den jsem sice měla dovolenou, ale nebylo mi vůbec nic, žádná bolest,jen nepatrné krvácení špinění, takže klidně jsem mohla do práce jít, kdybych chtěla.Jediné z čeho jsem byla unavená a vyčerpaná byly ty nervy před tím - měla jsem z toho šílenou hrůzu a odkládala zákrok neúměrně dlouho a vyšilovala a stresovala taky neúměrně dlouho (první chirurgický zákrok v životě , když nepočítám porod SC, první narkóza, ze které jsem měla doslova fóbii).Ale nakonec to proběhlo úplně v klidu, resp.ještě před zákrokem mě zfetovali nějakým Diazepanem nebo čím (bo jsem byla hrůzou úplně mimo) a to zafungovalo maximálně, takže jsem se tam pak doslova nudila a nemohla se dočkat, až přijdu na řadu a byla úplně v klidu. Jo a v té narkoze se mi zdál krásný barevný sen, takový pohodový jak se procházím nějakým podzimním barevným lesem, uklidňující, příjemný.
Držím palce, když jsem to zvládla já, zvládne to každá(jsem extrémní odpůrce lékařů, zákroků, nemocnic, chemických léků a všeho z lékařského prostředí, také vše léčím bylinkami atd.,návštěvy ordinací minimalizuji na opravdu nejnutnější minimum, u všech potíží čekám raději, že přejdou samy, případně samoléčím, ale holt na polypy a podobné věci jsou bylinky krátké...)