Vždycky jsem si o sobě myslela /asi mylně/, že mám docela dobrou schopnost vcítit se do druhých. Ale tady prostě si prostě nemůžu pomoct a ne, nechápu jak může někdo věnovat víc než minutu svého času a pokrčení ramen něčemu takovému, jako je otázka, jestli mi někdo přijde na svatbu v botách nebo bez nich.