Rozumím. Je mi 43. Nemám srovnané to, že mám jedno dítě. I když je to dost rozumné z mnoha hledisek. K tomu řešíme s dcerou to, co řešíme. Kolegyně má vnouče. Jiná má mimi neteř. Kamarádky mají minimálně 2 děti. Řeší lásky svých náctiletých. My řešíme "srágory". Všechno najednou. Včetně možnosti, že ani vnouče nebude. A dcera nebude za pár let dcera, ale kdosi neznámý. Takže ti fakt rozumím a je to na ...jo, úplně na hovno. Sorry.
A ANO, CHLAP TO NECHÁPE. Je to nesdělitelný. Tyhle mateřský věci.