Musím říct, že jsem zaskočená, kolik asi žen považuje mužův souhlas - nesouhlas s početím za nedůležitý. Ani v nejhorší chvíli, kdy jsem opravdu strašlivé toužila po dítěti, by mi tedy nenapadlo to "nějak zařídit". Naopak to taky funguje? Když chce partner hrozně moc a žena ne?? Nebo co když chlap rezistentně nechce, dítě je bohužel třeba nemocné, máte právo čekat aktivní účast a vytrvání u partnera, který opravdu nechtěl potomka? Přijde mi to dost drsný. Jiná věc je, když se stane nehoda.