Přidat odpověď
Hanko, nabídnu pohled druhé strany - té těhotné, jejíž kamarádce se zrovna dlouhodobě nedaří počít. Šlo o blízkou kamarádku, nebylo mezi námi napětí. Ale z mé strany došlo k naprostému potlačení radosti z těhotenství ve směru k ní, nemluvily jsme o něm, nesdílely ho, nebavily se o ultrazvuku a výbavičkách, o ničem. Protože jsem věděla, že by ji to zraňovalo, jakkoliv mě měla ráda a nedávala by to najevo (z lásky ke mně), tak naopak já jsem měla potřebu ji před tím zraňováním chránit (z lásky k ní), jestli mi rozumíš. A přiznávám, že mě to hrozně mrzelo, což se absolutně nevylučuje s tím, že jsem ji plně chápala a byla to má volba, ji s tím "netrápit". Ale prostě bylo mi to líto. Tudíž já být dnes v situaci Dari bych o tom s tou těhotnou nemluvila, protože bych nechtěla přenášet své smutky na ni. Ta těhotná to za a) nepochopí nebo jen na oko, tedy vznikne napětí, odcizení atd., nebo za b) to pochopí, ale tím spíš se stáhne, nevznikne napětí, ale jisté odtažení ano, ta těhotná nebude moci přilítnout do kanclu s novou fotkou z UTZ "jéé, holky, tak koukejte na toho našeho prďolu", protože bude brát ohled na Dari, nebude jí chtít ublížit. Ale ta těhotná si přeci zaslouží tu svou "minutku slávy" pro své nenarozené dítě, ten obdiv, zájem, sdílení štěstí atd., jako těhotné od okolí mívají. Za Dariin problém ta těhotná nemůže.
Nijak tím nesnižuji trápení Dari, absolutně ne. Naopak sdílím názor, že tyto emoce jsou zrádné a převelice silné a naprosto iracionální, je to prostě pud, hormony, něco, co nepřečůráš a co si ty, které to nezažily, neumí představit.
Jen mě k tomu, Dari, napadá, jestli manžel není ten zodpovědný typ, který nechce a bojí se hlavně rozumově, ale kdybyste to mimčo měli, tak by ho milovat a užíval si ho? A byl by takový ten tatínek padesátník, kteří pak často komentují, jak si tohle dítě užívají a jak to předtím si neužívali, protože byli stále v práci a dítěti se vůbec nevěnovali tolik, co teď? (To říká hodně známých chlapů, co zakládají "druhé" rodiny, v médiích, a mě to přijde hrozně nefér k těm prvním dětem, ale to je jiné téma.)
Předchozí