Záleží na tom, jaké jsou ve škole děti. Já byla u těch dost "těžkých", a to už pro mne bylo mírně frustrující. Tyto děti si často neumějí hrát a některé jen těžko zabavíš či zaujmeš. Je složité s nimi cokoli dělat, protože je musíš neustále hlídat a ani na okamžik nezpustit z očí - mohly by si snadno ublížit. Mohou se chovat podobně jako batolata, ale na rozdíl od nich mohou být větší než ty, mohou mít větší sílu než ty a navíc všude dosáhnou. Některé ve škole i s družinou přitom tráví čas denně "od nevidim do nevidim" a je to pro ně straaašně dlouhé, chtějí domů... Navíc péče o ně už je i fyzicky náročná, já jsem si pocuchala záda. To je moje zkušenost. Ale s dětmi samostatnějšími, které mají menší postižení, to může být o dost jiné...