Libiku, já myslím, že nejde o četbu jednoho bestselleru, ale jak Rose píše, po revoluci vtrhla do našich stojatých vod jediné oficiální ideologie smršť všech možných i nemožných myšlenkových směrů, mnohé se zpožděním desítek let oproti západu, a lidé to hltali.
Do té doby tu bylo ticho po pěšině, vždyť to víš, minulý režim úspěšně potlačil i tradiční náboženství, lidé byli lační.
Rose to popisuje velmi přesně, vtrhnul sem jednak příval materiálního konzumu a jednak duchovních směrů, od seriózních po ty nejobskurnější.