Moody mě v mládí oslovil, v raném dětství 2- 4 roky, jsem se cítila nepatřicne v dětském těle, mela jsem pocit, že je to omyl, protože jsem dospela paní. . Nejčastější vyčítá moji matky, že nejsem vůbec jako dítě. Když jsem viděla něco starého, mohla jsem se pominout a chtěla jsem to domu. Postupně ty pocity byly slabší, až jsem byla úplně normální puberťák. Ty minulý životy mi dávají smysl. Včetně různých lidských fobii, sympatií, antipatii a tak. Hinduismus nebo Budhismus jsou na mě moc orientalni a křesťanství pokud vím tohle nepřipouští.

MM říkal, jestli to spíš než minulý životy nebyl případ pro dětského psychiatra

Jednou se ukáže.