Přidat odpověď
Já s Blanče trochu souhlasím. Někdy mi přijde, že učitelky "somatizují" a jsou na nervy už jenom tím, že se květen přehoupne do června, aby všem ostatním ukázaly, jak je to náročná práce. Takže v listopadu vzdychají, že do Vánoc daleko a v dubnu už jsou na hromadě zas, protože červen se blíží. Učitelce-trpitelce řekneš, vydrž, za chvíli máš prázdniny, můžeš si trochu odpočinout a učitelka začne kňučet ještě víc, protože má pocit, že si ostatní neuvědomují, jak náročnou práci má. Přitom je to kolikrát právě ta učitelka-trpitelka, co nevidí a nechce nikdy vidět, že s lidma, dětma pracuje i řada dalších pracovníků, která nemá ani zdaleka přístup k jasně dané dovolené.
Učitelka se hroutí z každého prdu, zatímco třeba zdravotní sestra musí fakt makat a je ráda, když si urve týdenní volno. Taková zdravotní sestra si nemůže dělat nepřímou práci z domu a taky musí jednat s lidmi v zátěžových situacích. Pacienti, co je něco fakt bolí, trápí, jistě nejsou příjemní.
Zakladatelka má samozřejmě právo se cítit na dně, vyhořelá a tak, ale tahle učitelská kňourání, jak je jejich práce náročná. Ach jo, která práce není náročná? A pokud je, tak ať jdou někam jinam a uvidí, že jasně danou dovolenou, kterou jim nikdo nevezme a můžou se dát během ní do kupy, nemá každá profese.
Předchozí