Kahlan, také bych řekla, že obdivu, uznání a lichotek si užívám více až teď po pětadvaceti letech.
Z počátků vztahu si to také už ani nepamatuji.
Mně bylo dvacet let jako tobě, svého nastávajícího jsem trochu uháněla, neboť jsem si byla jistá, že on je ON.
On setřásal z každého prstu X nápadnic (s tím má dost práce dodnes), musel si ujasnit, že jsem nejlepší , což nějakou dobu trvalo, ale čím déle se mnou žije, tím si to uvědomuje pevněji