Je mi strasne, ale uplne silene neprijemne slovo menicko, asi zadne jiny vyraz se tomu blbemu pocitu nevyrovna, takze menicka si nedavam, ale na obedy a vecere do hospod a restauraci chodim, to jo. I na pivo a vino a drinky. Nesetrim na nicem, utracim vic, nez kdy jindy. Kpoupila jsem si velky krasny africky buben z Pobrezi slonoviny. Ma narozeniny ve stejny den jako ja . Taky jsem si nakoupila spoustu obleceni, protoze mi nic neni a taky bot a kabelek a zbytecnosti, ty mi samozrejme byly i ty stare, ale byla jsme v razi. Mam pocit, ze uz budu brzy stara a co pak. Navic neumim setrit. Kdyz jsem to leta letouci delala, k nicemu to nebylo. Jen jsem vypadala hrozne zanedbane a sedrene, jedla nezdrave, mela pocit obeti a o nastrene penize jsem stejne prisla, bylo to uplne promarnene usili a skoda toho casu, kdy jsem mohla mit pekny hadry a zazitky. Takze ted ani nevynecham zadny koncert, na ktery chci jit. A neustale premysleni kolik co, mi hrozne nicilo mysl. Kdyz penize mam, tak je utracim, kdyz nemam, tak nic.