jsem pracovní právník, tohle umím, je to v § 110 zákoníku práce. Stačí, aby měl mlaďoch hezky napsaný životopis a měl tam třeba půlroční stáž v zahraničí (co z toho, že byla měsíc a 5 cestoval) a už má zaměstnavatel argument, že má lepší kvalifikaci. Roky praxe jsou jen jeden ukazatel. U nás se třeba hraje i na PR, jestli máš vybudované jméno - LinkedIn apod. Důkazně velmi těžké.
Pracuju u velké firmy a bohužel pokud děláš jako fretka a makáš, firma si mne ruce a moc se nestává, že by někdo přišel a řekl "no Jano, vy fakt děláte, tak tady je xy navíc", většinou prostě jedeš a musíš si říct sama, u nás to třeba moc nejde a musíš opravdu přijít už s nabídkou od konkurence a ani to není záruka. Pár schopných lidí tady si řeklo o vyšší peníze, zejména v době, kdy přišlo pár nových manažerů a řadoví specialisti zaučovali manažery za poloviční platy než ten manažer a nedostali je. Fakt mi hlava nebere proč firma schopnému člověku nepřidá a místo toho nechá člověka odejít a hledá jiného za víc ekonomicky to nedává smysl, náklady na hledání nového člověka a ještě větší mzdové. Zcela subjektivně si myslím, že se tohle stává víc u mužů, že šéfové muži neradi přidávají. U žen jsem se setkala s více racionálním uvažováním.

Neříkám, že je to nemožné, lze to, za dlouho, za cenu velkých nervů, kraválu ve společnosti a rozhodně následného hledání nové práce. Nelze čekat, že přijdu budu se soudit, že Maruna má víc než já, oni nebo u soudu to uznají, dorovnají a dál jsme sluníčkoví.