Hlavně je potřeba mnohem více lékařů. Já jsem končila medicínu v r.1990. Po mateřské jsem nastoupila na oddělení, kde byla primářka a 2 lékařky. Primářka v podstatě "běžnou" práci nedělala, byla k dispozici jako mentor, aby nás vedla a učila, později ke konzultacím. Já a moje kolegyně jsme tehdy vyšetřily téměř každý pracovní den nějaký čas pro sebe, ke studiu. Teď je nás ve stejné nemocnici na stejném oddělení lékařů 8 a ani náhodou nestíháme, jsou strašně dlouhé objednací doby, bez přesčasové práce to prostě nezvládneme. Je to jednak proto, že pokrok v medicíně za těch 30 let dramaticky snížil úmrtnost na choroby, které tehdy byly smrtelné. Ti lidé, kteří díky pokrokům medicíny přežijí, nejsou ale zdraví, potřebují přinejmenším kontroly, většinou však i nějakou udržovací léčbu. Druhým důvodem je, že se zavedly preventivní programy, které mají obrovský pozitivní dopad na kvalitu života, ale současně znamenají zahlcení zdravotnictví. Abychom našli 2-3 pacientky s počínajícím nádorem prsu, musíme jich vyšetřit 200-250, tedy 100x tolik. Asi nikdo nepochybuje o tom, že je to správná cesta, jen je náročná na lékařskou práci.
Rozvíjí se miniinvazivní chirurgie, intervenční zákroky, které jsou dostupné i nemocným, kteří z důvodů svého zdravotního stavu nemohou jít na klasický operační výkon. Tím se navyšuje počet zákroků, pacientů v pooperačním stavu, a současně výše zmiňovaných kontrol. Atd. Prostě dobré zdraví a prodlužování života má svoje nároky.