Ropu, nejsem Val, ale taky si vycitam, ze jsem silene chovani mych rodicu tak dlouho ignorovala, cekajic, ze zacnou proste jen respektovat muj vek. A nic. Ted matku vicemene ignoruju, posilam ji penize, at jede do lazni nebo neco, na lzi a pomluvy proste neraguju, nereaguju na nic a rve mi to srdce i tak, protoze bych ji proste chtela byt nejak na blizku, ale neni to mozne. Citim se ponizena uz jen tim, ze mi skutecne zalezi na nekom, kdo mi soustavne lze, kdo me neustale ponizuje a pomlouva a vsemozne podkopava.