Přidat odpověď
Huso souhlas, je to snazší. Já se teda odstřihla spíš mentálně, vídáme se párkrát do roka na nějakých rodinných oslavách - v poslední době už v podstatě jen u nás, zvu ji naše narozeniny, na její narozeniny, na druhý svátek vánoční aby se viděla s vnoučaty a pravnoučaty. Utnu hned v počátku jakoukoli osobnější debatu, takže jen posloucháme jaký je chudák zdravotně, finančně, jak je celý svět proti ní. To, že se má na svůj věk a na to, jak moc se o sebe celý život nestará dobře není ochotná - schopná akceptovat. Myslím si, že na děti se opravdu těší, ale prostě jí nějak chybí gen být hodná a nad věcí, není ochotná jakkoli vystoupit ze své zńy komfortu kvůli někomu jinému - a vlastně ani třeba kvůli svému zdraví. Pořád je to moje máti, život se jí nepovedl jak si kdysi vysnila a nikdy se s tím nesrovnala. Ale diskutovat s ní nebudu, nikam to nevede a mne to ničí.
Předchozí