Přidat odpověď
marťasíno, bohužel jsem přesvědčená, že u švagra, stejně jako u neteře, jde o tzv. bájnou (bájivou) lhavost... to není nic, co bys dokázala u kohokoliv asi vyřešit, obávám se, že ani zkušený terapeut by to nedal... k jakým koncům to vede jsem viděla naživo u švagra a neteř to měla zprostředkovaně později i v televizi... jenže to ti nepomůže, ten člověk si to ani neuvědomí, že dělá totéž...
jinak já se s ní o ničem nehádám, jsem v klidu (jen uvnitř v mé hlavě ječím a mlátím hlavou), některé historky poopravím, obvykle s úsměvem a mírným humorem, doplním, co bylo vynecháno, jenže to je jen pro ten okamžik, ona mi to i odkýve, ale vím, že na její "realitě" to nic nemění... bohužel se nedá jí moc odporovat, kdyby měla pocit, že ji zaháním do kouta (t.j. musí uznat, že si vymýšlí), je schopná všeho - hysterické scény, ječení a následně s nikým z rodiny nebude mluvit i několik týdnů, měsíců (to je zase ta urážlivost po její matce)...
Předchozí