zcela nevážně - jsme rodina s humorem černým až morbidním, takže svá přání ohledně toho, co bude "potom" ventilujeme relativně pravidelně... já třeba muži vyhrožuju, že pokud si dovolí umřít dřív než já, nechám mu na pohřbu (až bude zajíždět rakev) zahrát highway to hell, a že mně mají zahrát knocking on heavens door (tedy playlisty máme připravené )... taky jsem přísně zakázala pomníčky u silnice, pokud bych se snad měla někde zabít v autě... a děti mají zákaz uložit mě na místním hřbitově, to jim vyhrožuju, že je budu chodit strašit... od těchhle vtípků pak vyplynuly více méně naše představy o tom, co potom... po praktické stránce jsme hlavně řešili co případně s dětmi a obeznámili jsme s naším přáním dotčené osoby (souhlasily, co jiného jim zbývalo )
a zcela bez legrace se chystám začít sepisovat manuál pro děti a dát dohromady veškeré papíry - po smrti maminky vyvstalo překvapivě mnoho otázek, na které jsme si nedokázali odpovědět...