Tu hranici vidím v pravidelnosti a nemožnosti si vybrat čas, který se hodí babičce, protože hlídá, resp. pečuje pravidelně a nejde o čas strávený společně, ale o přesuny ze školky, na kroužky a podobně. Vídala jsem ve školce babičky, které jaksi neměly na výběr, už to úplně nedávaly, ale "musely", protože mladí byli škrti, chůvu by nezaplatili a babička to dělala přece z lásky a hlavně zadarmo.
Osobně doufám, že babička ještě dlouho nebudu, protože naše děti jsou teprve v pubertě, ale i tak budu spíš babička občasná, svou péči o malé děti jsem si vrchovatě splnila a chůvu suplovat odmítám. Pokud bude zájem, mohu být babička rozvíjející, ale svých zájmů, které mi naplňují mám víc než dost, takže se na péči o vnoučata nijak netřesu. Děti to vědí, tak uvidíme, jak se s rodičovskou rolí popasují, pokud vůbec teda nějaké děti mít budou.