Půlko, to by se mi snadno stalo taky
Ale v posledních cca deseti letech už nemám problém říct: Omlouvám se, ale nevím, jak se jmenuješ. A jména si pamatuju, takže když ho neznám, není to spolužák! Naučila jsem se to po pár pokecech v MHD s lidmi, co se ke mně hlásili "jsem od tebe z oddílu", ale já po rozloučení netušila, kdo to byl. Z dětí holt dorostli do tatínků a maminek... no a pokud se spletla i druhá strana, tak
Teď už se prostě napřímo ptám