Můj syn je na tom stejně jako tvůj, jen o pět let starší. Diagnostikovat jsem ho nenechala, stačila jedna návštěva pedagogicko psychologické poradny a víc jsem se tomu nechtěla věnovat. Nevymyslela jsem, k čemu by to mohlo být dobré, žádné úlevy ve škole nepořeboval a léky na to nejsou. Spíš jsem měla obavy, aby mu ta diagnóza nebyla jednou na obtíž. Ono se to celé věkem zlepšuje. Kluk je na VŠ, jako brigádu má práci svých snů, má kamarády. Akorát holka s ním zatím žádná dlouho nevydržela (nedivím se), ale i v této oblasti se to snad zlepší.
Akorát jsem si v poslední době říkala, jestli by mu ta diagnóza nebyla ku prospěchu, pokud by snad nastala branná povinnost. Ale to se snad nestane.