Jsem přesvědčena o AS u nejstarší dcery, i ona je přesvědčena, že ho má. Když byla malá, nic jsem o AS nevěděla, samozřejmě bylo divné, že si nehraje, těžko se přátelí, sociální vazby moc nechápe, přesto mě to nikdy nenapadlo. Až časem. Ona je ráda, že si o AS něco přečetla, něco pochopila ze svého chování, proč to tak je. Ona vše tedy dobře kompenzuje vysokou inteligencí. A je ráda, že žádnou oficiální dg. nemá a nechtěla by. Nepomohlo by jí to k ničemu a jen by měla strach, jak s řidičákem (byl to jednu dobu problém), přitom řidička je výborná, pozorná, to se spíš bojím, jak to bude u mladších, kteří jsou ADHD.