V mládí ano, často, byla jsem čundrák. Kupříkladu jsem kamaráda se zánětem okostnice živila týden krupicí vařenou na ohni - na jedno jídlo ze dvou litrů, třikrát denně na ohni - považuju to dodnes za kuchařský majstrštyk. Na vodě, na horách. Pokud to bylo tábořiště, tak na stávajícím, jinak nesmělo být poznat, že tam nějaký oheň byl. Teď občas na zahradě, častěji jen grilujeme, ale nedávno jsem uvažovala, že na podzim vytáhnu vnoučata na nějaký pidipuťák - a k tomu buřty na ohni patří. O rozdělávání ohně v době sucha v lese - lidi mají stále menší pud sebezáchovy:-(.