Magrato, ale jasně. Já si zase představuju situaci, že s někým bydlíš třeba deset let, jsi tam doma, jakože opravdu doma, a on ti najednou řekne, ať se spakuješ a vypadneš a je tak moc hodnej, že ti zaplatí na měsíc ubytovnu. Aniž bys chlastala a nijak jinak někomu ubližovala. Je jasné, že tam nechceš zůstat, ale přece by mohla existovat aspoň nějaká slušnost jako rozumná lhůta k nalezení nového bydlení a tak. Žít s vědomím, že jsem kdykoliv v podstatě na hodinu vyhoditelná jako starej ručník bych tedy nechtěla.