Přidat odpověď
Takže chci říct, že já bych s tím nejspíš nedělala nic.
Vždykcy mi bylo jedno, co si o mě kdo myslí...
Kdo mě zná, tak ví, jaká jsem.
Jistě jsem některé lidi i naštvala nebo se mnou nebyli spokojeni (to totiž obvykle ani já s nimi), takže nepochybuji, že i někdo pravý, kdo mě zná, tam může napsat, že jsem arogantní kráva.... (oni to totiž kolikrát píšou třeba i ve stížnostech na soud nebo na ministerstvo, nedělám si iluze)
Já si čtu max. recenze hotelů, ale i to beru s rezervou, lidi jsou různí, někteří extrémně nároční, někteří jsou tak skromní, že i drobnost je pro ně luxus a když nepíšou konkrétně, tak z toho stejně nevíš nic.
Když píšu recenze na hotel já a je to kritika, tak to napíšu naprosto podrobně, aby lidi si mohli říct - á, to by mě nevadilo... nebo aha, to by se mi taky nelíbilo... a nepíšu - bylo to tam naprosto příšerné.
To samý u těchto hodnocení na lidi - ty taky nevíš, když si něco přečteš, jestli ten hodnotitel je totální de... a notorický kverulant a vadilo by mu i to, že jsi ho nepřišla přivítat s pugétem a chlebem a solí ... nebo jestli jsi tak příšerná doopravdy. Čili zajímalo by mě jen konkrétní hodnocení - třeba - ordinuje opilá... Má na dveřích otvírací hodiny od 8 a vždycky přijde až v 9, takže tam lidi sedí hodinu úplně zbytečně... nebo tak něco. Hodnocení typu - je to blbka, neměla jsem tam vůbec chodit - mě jako čtenáře nechává chladným, může být, může být jen osobní nepřítel, může být naopak extrémně problémový pisatel, může být naprostá shoda náhod...
Předchozí