TaJ, já tedy se přiznám, že nikoho, koho jsem poznala a skamarádila se s ním po konci puberty, jsem si neudržela. Ty vztahy nepřežily konec přirozeného vídání se na akcích, v práci, ve škole... Jenom ta jedna přítelkyně z gymplu (základky), ale ta si mě pohlídala sama, naštěstí, a tedy vlastně je také z puberty. Teď se jí občas ozvu první i já.

Spolumatky nevydržely, kolegyně, kolegové, spolužáci, lidi z oddílů... nic. Já to neudržím, a oni o mě taky nestojí až tak, aby se ozývali pořád dokola.