"Měla jsem pocit, že se tam opakuje stále to samé, a že a vím v polovině vlastně všechno. Ale třeba se pletu."

Nepleteš.
Já vím určitě, že bych to nedočetla, iritovalo mě to čím dál víc. Jako audio doprovod k procházkám se to dalo překousnout, ale na klasickou četbu bych neměla nervy. Vyšlo to v Absyntu, který "vydává díla renomovaných autorů reportážní literatury v češtině" a je to všude anoncováno (a bráno) jako literatura faktu, ale podle mě to nároky na literaturu faktu nesplňuje. Jak píšeš, je to takový hybrid, ani ryba, ani rak (a ještě mi přijde, že si autorka z každého žánru vzala to horší.)