Mariko, já to jen psala jako příklad, že člověk někdy usoudí, že je lepší rezignovat, protože si přidělá starosti sám sobě. Pokud si ušpiní bílou mikinu, ve které pak bude chodit, samozřejmě je to jeho volba, ale jak tu někdo psal, my jako rodiče se budeme stydět.
Jako člověk fakt někdy nemůže, ale zase se mi X-krát osvědčilo slevit ze svých požadavků a zmírnit a ono se pak třeba další den šlo úplně normálně domluvit nebo dokonce přišel někdy sám. Když bojují, někdy se zaseknou, ale když člověk ustoupí, tak zase jim to nedá a někdy je i pocit studu dožene Ne vždy.

Je to prostě běh na delší trať, pokud člověk nechce, aby se dítě doslova těšilo až od těch nechápajících a buzerujích rodičů vypadne, tak holt jsou v tom nějaké ústupky a moře trpělivosti.