Přidat odpověď
No ale chování mého puberťáka je vcelku podobné tomu zakladatelky, cloumá to s ním pěkně a jeho pokoj je jeho boj, uklizeno asi moc nemá, ale já mu tam nechodím.
A i ona píše, že do té doby to byl hodný a ochotný kluk, tak pokud není nějaká psychopatická osobnost, tak to nakonec přejde a je to vlivem puberty. S pracemi ať si to každý doma dělá, jak uzná za vhodné, on má taky každý jiná měřítka.
Můj muž je velmi pracovitý člověk a jeho otec byl úplný extrém. Ten si nedal ani v klidu kafe, pořád něco musel dělat. A úkoloval ostatní, nenechal nikoho bez práce. Tak muž je zvyklý hodně pracovat, ale zároveň přiznává, jak ho prudilo, že když byl malý, měl pořád nějaké povinnosti, když byl na druhém stupni, rozhodli se rodiče stavět barák a ve volné chvíli se makalo. Tak sám po dětech chce celkem málo práce, i když on pracuje dost, někdy ho musím brzdit, aby nebyl jako tchán. Ale realizuje se většinou venku, doma třeba vaří, dá nějaké věci na své místo, ale okna asi taky v životě neumyl.
Předchozí