A nezkazili jste si ty děti, když jste kolem nich skákali, zařizovali, vyřizovali, objednávali, dovezli, odvezli... ? Dělali jste to jen tak , děti si na to od mala zvykly a pak čučí, že se "najednou" po nich chce něco za něco. Jen proto, že už jsou velké. Navíc puberťák chce být dítě ve stávajícím opečovávání a zároveň se cítí být dospělý v rozhodování o svém životě. Mně nikdo moc neobskakoval, měla jsem byt a stravu, ale dopravovala jsem se sama - vlaky , autobusy, auto jsme neměli, spoustu věcí jsem si vyřizovala a zařizovala sama, naši mě od mala vedli až k nemístné samostatnosti a zodpovědnosti. Takže toho ode mě na oplátku ani nemohli moc vyžadovat. To samé jsem uplatnila u svých dětí, nikdo nikoho neprudil a neotravoval, nikoho jsem neobskakovala a nic jsem nepožadovala. Jen nedělat průsery a vzdělávat se. A nedělat si z matky posluhovačku. Ale to si netroufly, jsem temperamentní, hysterická a vzteklá. Vlastně jsem doma žádný puberťáky ani neměla. Na svoji pubertu si taky nepamatuju.