Libik
a tak kdyby to byla dobrá kamarádka tak bych šla. V dobách mateřské jsem takhle jezdila se svobodnou kamaradkou co mela pocit že prostě "musi". I když jsem mela normálního manžela co koupil co jsem chtěla.
Nicméně jí to udelalo radost. A já jí to teď na jeji materske oplácím. Prostě taková vzájemná solidarita. Ona to taky nepotrebuje. Ale přijme to.
Spíš je to z ranku "stará se o mě i nekdo jiný než chlap komu za to stojim".
Ale každý to asi nedává. My jsme k sobě byly vzdy velkorysé celkově.
Umím moc dávat, ale nebojím se ani přijímat.