Já jsem maminku úplně zbožňovala, ona toho asi využívala, když jsem vyslapovala, tak byla zlata, když jsem jí něčím zklamala, tak byla chladná, jako cizí. Celý dětství jsem se snažila chovat se tak, aby mě mohla mít ráda, jak říkala, ta hrozba, že si sama způsobím, že mě vlastní matka nemá ráda, byla strašná.

V pubertě mi to začalo být jedno a v 18 se mi strašně ulevilo, že už na nikom nejsem závislá.