"radši píšu, než mluvím, psaní mě vyloženě baví"

to je výhoda nás lidí se státnicí ze psaní na stroji, moje děti si myslely, že jsem kouzelník, když vždycky koukaly, jak píšu všema deseti rychlostí mluvení

Ale ať se snažíš sebevíc, smajlíků fůru, stejně spousta věcí vyzní jinak, než jak ji cítíš Kdybych některé věci říkala face to face, usmívala se u toho a dívala se do očí, porozuměli bychom si mnohem líp.

V tom je komunikace tady kolikrát extrémně vyčerpávající, když musíš vysvětlovat, uvádět na pravou míru, znovu a znovu dávat do kontextu, obhajovat se...