Dřív jsem bývala začátkem podzimu hodně zdeprimovaná. Koncem prázdnin taky, i když už jsem žádné prázdniny dávno neměla. Ale po padesátce jsem postupně tak nějak vyrovnaná a příjemně smířená, takže mě podzim už vůbec nedeprimuje. Líbí se mi babí léto, barvení přírody, příjemné sluníčko a teploty, jiné světlo, i to tlení a pomalé ukládání ke spánku. Co bydlím v domku a mám zahradu, jsem čím dál víc spjatá s přírodou a jejími rytmy, líbí se mi všechna roční období - každé má něco do sebe.
Takže já nejsem zdeprimovaná, naopak si počátek podzimu moc užívám. Navíc se těším na spoustu věcí, které mě na podzim čekají - trochu dovolené, výlety, návštěvy, divadlo, restaurace, termály, výstava drobného zvířectva, pardubická, houby rostou ...