Já jsem školu brala strašně vážně. Vlastně to byl středobod mého života. Nechodila jsem na žádné kroužky, nedělala jsem žádný sport, kromě čtení knížek jsem neměla žádné koníčky. Maminka mi stále zdůrazňovala, že dobře se učit je moje jediná povinnost, tak jsem se dobře učila. Byla jsem hodná a poslušná holčička. A to jsem ještě nebyla taková, jako moje tehdy nejlepší kamarádka, která když přišla ze školy domů, hned si zopakovala úplně všechno, co jsme se ten den ve škole učili a odpoledne se znovu našprtala všecko na příští den. Taky měla, narozdíl ode mne, pořád samé jedničky, i celý gympl, i celou výšku a promovala s červeným diplomem.