abigail, obávám se, že tě nepotěším, ale moc bych se nespoléhala na to, že na něj zabere cokoliv... sama jsem jako dysgrafik měla s psaním velké problémy a na vlastní sešity jsem se spolehnout taky nemohla... mně se dokonce občas stávalo, že pokud bylo psaní víc, už jsem byla unavená, měla jsem klidně půl řádky jen vlnovku
za nás tedy nehrozilo ani využití sešitů od spolužáků, kopírka natož ofocení telefonem nebylo jaksi k dispozici... ale nejsem si jistá, jestli bych si o to tenkrát řekla, připadala bych si asi v té 7. třídě jako pitomec, co si musí fotit cizí zápisky
psaní tiskacím pro mne taky nebylo zrovna komfortní - bylo to pomalejší a navíc se mi stávalo, že jsem zaměňovala znaky (typicky místo P jsem napsala 5 a podobně)...
takže jediné, co mi pomáhalo byly hodiny náprav - zlepšilo se mi psací písmo alespoň natolik, že jsem schopná napsat vzkaz čitelně - krátký, jakmile je toho psaní víc, končím zase nezřetelnými vlnovkami... diktáty jsem naštěstí psát nemusela, jen doplňovačky, později sice nějaké diktáty proběhly, ale učitelé mi tolerovali, že nemám všechno, chyběly mi půlky vět - ale zase jsem byla na čj dobrá, bylo u mne jasné, že pokud je v diktátu chyba, neznamená to, že neumím gramatiku, často jsem pak dostávala naopak místo diktátu nebo doplňovačky texty s chybami ke korekci...
v dnešní době bych možná zvažovala použití tabletu ve škole místo sešitů...