Vranice, tak u nás to byla záchrana. Dcera je tedy schopná psát ručně commenií, ale jak má psát víc, okamžitě bere noťas. Syn, to je kapitola sama pro sebe, ten psal v první třídě krásně rukou, vázaně a postupně se to zhoršovalo, až psal verzálkama a bez mezer, nečetl to nikdo, včetně něj. Tak má všechno v tom tabletu a jen s ním si dělá nějaké zápisky z hodin. Má k němu i tužku, tou si píše poznámky do not, ale když to vidím, obdivuju jeho i učitele, že to vůbec přečtou. U té tužky je aspoň výhoda, že to jde snadno mazat, když se rozmáchne moc a nevejde se mu to tam. Dcera naopak od první třídy problém s vázaným písmem, nebyla schopná si zapamatovat písemné vzory ani s předlohou na lavici, pak přešla do školy s commenií a přeučila se z vlastní vůle a rychle, ovšem klávesnice je její jistota.