Tak to doupravím...

Jedna podváděná manželka se (hloupě) zeptala manžela, co špatného udělala nebo co je na ní špatně, že si našel jinou...

On jí na to odpověděl to o tom řetízku...

Ve smyslu - nic konkrétně špatně jsi neudělala, ale náš vztah už byl "v kopru", asi jako že ty dny byly jen stereotyp, zvyk, rutina..., on měl "romantickou myšlenku", že koupí řetízek a až budou mít hezkou chvilku (na závěr nějakýho pěknýho dne...), že jí ho dá jako překvápko... NO a za půl roku se taková chvilka nevyskytla, tak mu (asi jakože) došlo, že ten vztah už nestojí za to (zatímco s tou milenkou těch krásných chvilek samozřejmě byla spousta, že...)

Prostě NIKDY NEMÁ SMYSL SE PTÁT, CO JSEM UDĚLALA BLBĚ, protože na to dostanu prostě jen nějakou blbou odpověď...

(já jsem tohle myslím svému muži nikdy nevyprávěla, i když ruku do ohně za to nedám, protože si vyprávíme hodně věcí, ale trochu to ve mě zůstalo a vzala jsem si z toho do svého života ponaučení, že bych i po dlouholetém vztahu měla s vlastním mužem mít nějaké takové příjemné dny nebo zážitky...)


Taky se ty ženy často těch chlapů ptají (podle mě podobně naprosto hloupě), v čem si myslí, že ta nová bude jako lepší, než jsou ony...

Prostě podobné otázky se (zamilovanému) nevěrnému muži nepokládají, protože jakákoli odpověď tě ještě víc zraní a nikdy ti k ničemu nepomůže...