Přidat odpověď
Kat, ne. Takhle nemocná jsem nikdy nebyla, ale zato tak trochu z vlastního života vím, jaký to je rozejít se s člověkem, co ti zahýbá a viní ze všeho tebe. A máš s ním potomstvo, tak bojuješ jak lev. Nejdřív, aby to i přese všechno fungovalo a potom, abyste se rozešli důstojně a bez traumat pro všechny zúčastněné. Můj ex byl navíc k tomu opravdu zlej (ne asi z podstaty, ale byl duševně nemocnej a je dodnes).
A jo, je to prostě fakt na ho.no, ale i kdyby se mi to teoreticky stalo znovu, tak bych na dny ani týdny pryč od dětí nejela. Nikomu to neberu, ale osobně mi to jako dobré řešení nepřijde. Ty děti pak nemají jistotu ani v jednom z rodičů, že s nimi být chce (jeden se chce rozvádět a ten druhý utekl). Když se člověk opravdu zhroutí, jak popisuješ, tak s tím nic nenaděláš, to je jasná věc, ale to nijak nesouvisí s rohodnutím, o kterém píše Janinka.
Předchozí