takhle mě opakovaně dost arogantně odmítli pustit na očním do ordinace se synem,ještě měl pod 15, takže bez rodiče ho nesmí ani ošetřit.Nechala jsem je,protože se mi nechtělo hádat a šlo o první část což je čtení na dálku,měření tlaku a kontrola přístrojem a letos tedy i rozkapání,pak se jde do čekárny zpět a až pak se jde k lékaři,tam už se cpu i násilím, ale pak jsem se bavila jak bylo přes dveře slyšet překvapení že mu je jen 14 a ne 18 na které ho tipovali, aha tak to asi tady měla maminka být, jednou se mi i sestra pak omluvila,že nevěděla-no nevím ,nechápu proč by měl rodič vadit i u staršího dítěte. Tady se totiž personál střídá-jezdí sem do ordinace zaměstnanci nemocnice z krajského města,takže nás neznají,syn má jiné příjmení a objednávám oba najednou,ale dostáváme čas po sobě, takže chápu že ne vždy si to spojí,ale vidí že dávám kartičky pojišťovny od obou najednou,tak se dá pochopit že patří ke mě.Ne oni mají pocit že je velký tak nebude přece chodit s doprovodem